Než jsem odjížděl, zachytil jsem v Česku článek o tom, jak Češi začínají opětovně objevovat Balt, který jim zhořkl během socialismu kvůli Rujáně, jež je odsud jen kousek (cesta vlakem ovšem trvá nejmíň tři hodiny, k moři skoro čtyři). Teď se v těch jižních vedrech stává zejména polské pobřeží žádanou destinací – Poláci nerozkradli dotace a nevyházeli je na golfová hřiště pro pár vyvolených a cyklostezky za miliony a chytře investovali do dálnic. Svinoústí tenhle přístup svým způsobem reprezentuje, i když jako takové to není moc pěkné město. Sem tam je to tady takový Balkán a mezi novými nebo opravenými domy se tu tísní malé obchody olepené nápisy a reklamami, kterým vévodí dva – kantor/Wechselstube a papierosy/Zigaretten. Obojí má co dělat s tím, že jen pár set metrů až několik kilometrů odsud je hraniční přechod, přes který stačí Němcům přejet, ve směnárně si vyměnit svá tvrdá eura na zloté a ty ideálně hned vedle vyměnit za cigára. A kdyby ještě neměli dost, buď někde ve městě, nebo přímo u hranic můžou zbytek zlotých utratit v Biedronce za potraviny, na které se momentálně v Polsku nevztahuje DPH.
Jedna Biedronka je hned v bloku domů, ve kterém přebývám, ale jinak výrazně převažuje Žabka, jiná síť polských obchodů. Ty jsou tady takřka na každém kroku a patří k tomu zásadnímu, co návštěvníka Svinoústí trkne na první pohled: k pohodlí a spokojenosti především obyvatel města přispívá dostatečně vybudovaná infrastruktura. Je to maličkost, ale ve městě najdete velké množství laviček, odpadkových košů nebo veřejných toalet. A letos v červnu tady navíc zprovoznili tunel, aby se místní nemuseli potýkat se zácpami při čekání na přejezd Sviny, a trajekt uvnitř města velkoryse zdarma poskytují i turistům.
Možná je tohle všechno jakási úlitba domorodcům za nájezdy mořechtivých cizinců, kterých tu v sezoně (již jsem tu bohužel nezažil) musí být tisíce, ba přímo desetitisíce. Aby jim nepřerostli přes hlavu, zdá se, že si je tu Svinoústečtí drží poněkud trochu od těla, konkrétně kilometr a půl od města. Teprve za hodně širokým pásem zeleně totiž začíná vilová čtvrť, na kterou navazuje promenáda, jež je od moře vzdálená ještě pár set metrů a je rovněž oddělená zeleným pruhem, protnutý mnoha a mnoha pohodlnými přístupy na nekonečnou písčitou pláž. Promenáda, opravdu velkolepá, měří asi pět nebo šest kilometrů a vede až do Ahlbecku na druhé straně hranice. A v té vilové čtvrti to žije: vyrůstají tady apartmány, domky a chatky a je vidět, že až Češi vezmou polský Balt útokem, budou tu mít kde složit hlavu – obávám se, že za pár let tady ale bude docela draho, ostatně sousedství Německa sehraje svou roli.
Dnes to tady zatím ještě jde. Ve městě není draho (i když jsou pochopitelně výjimky) a v bistru u jachtařského přístavu jsem viděl hranolky za nějakých 55 korun. V Čechách už stojí mnohem, mnohem víc.
Ulice, které oddělují ony dva světy – svět domácích, který se po deváté večer pomalu ukládá ke spánku, a svět hostů, který v tu dobu jako by konečně ožíval – i ostatní ulice uprostřed města jsou někdy až nesmyslně dlouhé, někdy nesmyslně široké, a někdy dokonce obojí. Pohybovat se tady bez kola prakticky nedává smysl. Však jich tady taky najdete, cyklistů i pruhů pro ně, a musíte si dávat pozor, abyste jim nevkročili do trajektorie! Jen autobus jsem tady skoro nepotkal. Jasný symbol, že mezi dvěma svinoústeckými světy je jen sváteční záležitost.
Balkánský dojem, jejž ve mně Svinoústí zanechalo, podtrhuje ještě jedna věc. Všechno je tu poskládané bez ladu a skladu, jako by vůbec nikdo nikdy nepřemýšlel, kde co postaví. O urbanismu tady asi neslyšeli. Velká parkoviště přiléhající k hlavní třídě, za nimi panelová sídliště, mezi tím malé a větší činžáky. Ale patrně si s tím nikdy nemuseli lámat hlavu, protože prostoru mají dost. Město je rozlohou ani ne třikrát menší než Praha a lidí tady žije asi třicetina. Je až s podivem, že někoho napadlo postavit víc než dvoupatrové domy.
Kdybych měl přes to všechno dát radu začínajícím investorům, klidně si vsadím poslední groš na to, že koupit dnes ve Svinoústí jakýkoliv starší byt, třeba na nějakém sídlišti, může být trefa do černého. Svinoústí má totiž podle mě před sebou velmi zajímavou budoucnost. Nehledě na to, že kousek od města rozšiřují terminál na LPG, a to teprve bude mazec.
