Takhle je to fajn. Vlak sice pamatuje Franze Josefa, takže nemá zásuvky, ale je v něm teplo, kdyby tu někdo byl (kupé obývám sám a ve vagonu je pár lidí), všichni kolem mě by mluvili česky, cesta ubíhá, záchod je čistý a zatím mě nemá co stresovat, takže s notebookem na klíně spokojeně oddychuju, pracuju a sem tam pozoruju okolní krajinu. Ta je mimochodem podzimem krásně nalíčená, takže má okouzlující půvab a láká k procházkám. Až si říkám, že vyrazit vlakem nebyl špatný nápad. Jenže pak kouknu do aplikace a vidím, že z Gmündu do Paříže mě čeká sedm vlaků a šest přestupů a trochu mě ta romantická nálada přechází. Následující noc, klíčová pro poslední dějství, bude logisticky náročná!