K terminálu trajektu do Estonska jsou to z centra Helsinek jen 3 kilometry. Samozřejmě jsem to došel pěšky. Myslel jsem, že bych mohl stihnout dřívější, a málem jsem ho taky stihl, kdybych se cestou kvůli fotkám a dalším zážitkům nezdržoval a pak se nechal zbytečně stresovat (úředník za přepážkou vyhrožoval, že bránu zavře za tři minuty). Rozhodl se počkat tři hodiny (čekání mi přece letos nedělá problém) a mezitím rezervovat nějaké bydlení v Tallinu a zařídit práci. To chlapík, co postával u pokladen, do toho šel, jen jsem za něj musel zaplatit jízdenku, protože neměl kartu, a vzít si od něj hotovost. Úředník mu dal slevu, o kterou jsem ho celou naopak připravil já, protože já naopak nemám hotovost, a tak jsem mu nemohl vrátit drobné. Když jsem vložil kartu do terminálu (platebního), chyběly mi na účtu peníze. Poslal jsem je tam a vložil kartu znovu a tentokrát zadal špatný PIN. Ale chlapík byl pořád v klidu. Měl pak jednu minutu, ale nikde tu nepostává a nehrozí na mě pěstičkou, tak to zřejmě stihl.
