Od rána, co jsem vyšel z hotelu, jsem nemohl narazit na žádný pořádný obchod, kde bych si něco koupil. Do kavárny se mi na snídani nechtělo (ač se běžně rád povaluji, na téhle cestě na to nemám pomyšlení) a nikde nebylo nic, co bych pozřel. Odnesly to poslední zásoby, takže jsem mohl před polednem říct, že jsem jakž takž po snídani. Pak jsem stejně dlouho hledal obchod – a našel jeden s teplým pultem. Takže obědové menu za 3 eura vypadá následovně: pečené brambory s mletým masem, sýrem a brokolicí (nějaká tomatová omáčka tam byla) a zelný salát. A batoh je plný jídla, kdyby se mnou náhodou cestoval strýček Příhoda.