Což o to, fronta uběhla rychle a k pokladně jsem se dostal taky (a práci mezitím jakž takž stihl), ale místenku na večerní přímý vlak do Bukurešti už neměli. Nebyl čas přemýšlet a kombinovat, tak mám místenky dvě – na tříhodinový spoj do Budapešti a na patnáctihodinový do toho Rumunska. Jen mezitím musím počkat sedm hodin v Budapešti. Tak nějak cítím v kostech (a teď trochu i na těle), že dnes v noci dojde na jégrovky i čepici…