Zatímco vlastní děti jsem pašoval v (západo)německé Železné Rudě, sám sebe jsem se pokusil o totéž mezi (východo)německou Schönou a českým Dolním Žlebem. A úspěšně! Právě Schönu mám ve své aplikaci označenou jako poslední v zahraničí. V zahraničí zase můžu pokračovat, doma ne. Až pojedu po Evropě příště, zase se budu muset propašovat za hranice. Samozřejmě jsem si mohl koupit jízdenku do Prahy už ze Schöny nebo z Drážďan anebo klidně z Curychu, když na to přijde. Jenže já jsem baťůžkář, a tak jsem neváhal projít si trasu po cyklistické Polabské stezce, kterou mám rád. A navíc mi ten pohyb po týdnu sezení ve vlacích prospěje. Kdovíproč udala navigace od Seznamu těsně před hraničními patníky směr do takového nepěkného krpálu po zelené značce. Lichtenštejni by se za takové převýšení nemuseli stydět. A v Dolním Žlebu jsem pochopitelně zjistil, že se dalo pokračovat pohodlně po cyklostezce. Myslím, že to byla její poťouchlost za to, že jsem mermomocí musel ušetřit těch pár pětek!
Doma už se na mě chystá savo. Budu ho potřebovat, protože hygienu jsem vykonával toliko sporadicky.
