Není to úplně směroplatný, jak by asi řekla Máňa, ale mé dny prostě netrvají od 0.00 do 24.00 jako dny obyčejného smrtelník. Přelévají se mi jeden do druhého a ohraničují je aktivované jízdenky. Sobota skončila kolem třetí hodiny ranní v neděli ve Frankfurtu, takže je čas na pravidelnou rekapitulaci. Vlaky jsem urazil 1 075 kilometrů, dosud bezkonkurenčně nejvíc, a radši ani nesleduju, kolik hodin jsem proseděl. Hodinky to ale moc dobře vědí, bohužel. Je až s podivem, že jsem stihl ujít 10 887 kroků. Třikrát jsem přejel státní hranici a byl jsem ve čtyřech státech: začínal jsem v Belgii, lízl jsem Nizozemsko, pak jsem byl chvíli v Německu a skončil jsem ve Švýcarsku.