V Bruselu jsem se měl jak pán, to rozhodně se stylem baťůžkáře nemělo nic společného. Věrisa je výborná hostitelka a připravila nejen vřelé přivítání, ale taky večeři. Bydlí v centru města, takže pak jsme se zašli projít na Grande-Place a dali si dvě piva. Složitě nafouknutá matrace byla do rána placatá a podlaha tlačila, ale aspoň jsem vstal akorát tak na to, abych stihl naplánovat svůj odjezd, umyl nádobí, abych nebyl tolik na obtíž, a dostal rychlou snídani, protože jsem musel během 20 minut dojít na Brusel Midi. Přestože se možná pouštím do velkého experimentu a rizika, že zůstanu někde viset, nemůžu jinak: po načerpání sil zkusím zdolat dvě další hlavní města. Směřuju do Bernu.
