Všude je to stejné aneb návrat do našeho kulturního paradigmatu. Ve stanici Gyekenyes, před chorvatskými hranicemi, přišel zřízenec a oznámil, že až přejedeme hranice a projdeme hraniční kontrolou, v Koprivnici přestoupime na autobus a pojedeme do Križevci, kde se zase vrátíme do vlaku. Nějaký Chorvat mu začal nadávat a pěšák, kterého poslali, aby to oznámil, se pochopitelně vymlouvá, že on za to nemůže. Já jsem věděl, proč ten hostel ještě neplatím. Ale venku být přes noc nechci, rád bych se trochu umyl a vyspal v posteli, ať už bude vypadat jakkoli.