Vzbudil jsem se minutu před začátkem budíkových muk a vstávat se mi nechtělo. Prádlo, které jsem si včera vypral, jakž takž uschlo, ale když jsem ho porovnával, musel jsem usoudit, že to ruční praní mu moc nepomohlo. Nechám ho na dně batohu a použiju ho, když bude nejhůř. Dnes jsem vyrazil čistý a voňavý a odhodlaný. Dobrý spánek zmůže hodně.
Jen jsem musel projít Turku a dostat se do čtvrti Kupittaa – evidentně jde o dynamicky se rozvíjející místo, malé, ale nové nádraží je součástí skupiny několika na sebe nalepených obchodních a kancelářských komplexů. A pořád se tu staví.
Jestli něco těm Finům a Švédům závidím, kromě sexy premiérky, co se umí bavit (to v případě Finska), jsou to ta obloha s úžasnými tvary mraků. A k tomu ta příroda. Když si k tomu představím ještě ty tisíce jezer, dává to úchvatný koktejl, který se nemůže omrzet. (Foceno z vlaku, takže kvalita není nic moc.)
