Tedy ne že by byl Amberg po setmění tak mrtvý, jak bych mohl být já, kdybych třeba omylem zabloudil do některé z mnoha jeho postranních ulic, v tuto hodinu naprosto vylidněných a nevlídných, nebo že bych tam snad během potulek nenašel řadu míst, kde by se při dobré vůli nedalo přenocovat, kdyby na to došlo a kdybych od té potemnělé nevlídnosti odhlédl, ale usoudil jsem, že pět a půl hodiny stačilo a že bude rozumnější nečekat ještě hodinu na úplně poslední vlak a jet raději tím předposledním, abych stihl Regensburg omrknout ještě v čase, který pro přechod přes park před tamním nádražím, přes den obývaný arabským osazenstvem, neznačí zase takový skok do neznáma. Znamená to přestoupit ve Schwandorfu, a kdyby se to náhodou nepovedlo, můžu tam na ten původně plánovaný vlak počkat. A tak sedím v pohodlném motoráku a věřím, že to zpoždění nebude mít pozdě večer na dvouminutovou rezervu na přestup žádný vliv.