Kdo říká, že Rumunsko nepatří k balkánským zemím, ať se jede podívat třeba právě do Craiovy. Geograficky to možná není úplně dobře, ale stylem to sedí dokonale. Domy jsou tu napatlané jeden na druhém, ulice přeplněné, všechno je neuspořádané, řidiči parkují, kde se jim zamane. Nikoho netrápí, že je to všechno omšelé, staré a špinavé, obchody netrpí přehnanou okázalostí a jako takový tu poslouží kdejaká jen ledabyle označená budka. A mezi tím vším občas nějaká babka nebo stařeček sedí na stoličce a buď rovnou žebrá (včera jsem jedné, co seděla před vchodem do „mého“ paneláku věnoval dvě lei), nebo to maskuje prodejem bylinek, ovoce nebo nějakých cetek. Těžko skuhrat nad tím, že můj vlak má zpoždění přes hodinu, když na příjezd jiných se tady na nádraží bez jakéhokoli náznaku označení nástupišť čeká ještě déle. Ale je tady levně a kafe místo 120 vyjde na pětinu. I tohle je Evropská unie!
