Bylo mi souzeno zažít tu princeznu i ve dne, a to intenzivně a dostatečně. Místenky na vlak do Stockholmu sice v Kodani koupit šlo, ale všechny vlaky na dnešek už byly obsazené, ať šikovný a velmi ochotný úředník místních drah kombinoval, jak chtěl. Nejbližší rezervace byla možná až na zítra. Taková situace není bezvýchodná, záleží na tom, jak hluboko chce baťůžkář sáhnout do kapsy. První možnost – sednout si do libovolného vlaku a vozit se, kam mě napadne, jsem ale zavrhl. Hlavně v noci už by mě nebavilo posedávat na nádraží nebo se vozit třeba mezi letištěm a hlavním nádražím. Další možnost byla vydat se domů a třetí odletět do Helsinek. Ta třetí se mi docela líbila, protože bych přeskočil Stockholm a vyhnul se jednomu trajektu. Leč po poradě s J. zvítězila možnost jiná: koupit si nejčasnější místenku a sehnat ubytování. Pravda, nákladově je to někde mezi, ale s ohledem na můj včerejší stav asi nejrozumnější. Vyspím se, udělám práci na zítřek, dobiju všechny myslitelné baterie včetně svých a místo nočního trajektu zkusím ve Stockholmu přečkat do rána a skočit na ranní. A pak se uvidí.
Hotel je hned u nádraží a dovolil jsem si luxus samostatného pokoje, i když koupelna je sdílená. Ale nemusím se bát o notebook a snad se i projdu po městě bez batohu.