Před třemi dny, přesně měsíc před dnem D, kdy bych snad měl vyrazit směr Evropa, jsem dostal batoh. Je ohromný a zajisté se mi do něj vejde všehovšudy všechno, co vlastním, vyjma desítek banánových krabic, které se se mnou už několikrát stěhovaly a které obsahují i takové skvosty jako výroční zprávu Vodovodů a kanalizací Náchod tuším z roku 1998. Ty musí z pochopitelných důvodů zůstat tam, kde jsou už mnoho let. Než mi sousedi ten batoh předali, na zkoušku do něj dali i karton vín a sadu map, mimo jiné z Bali, Malajsie, Brna a městské části Praha 10, peněženku s 200 forintů a 2 000 indických rupií (asi vědí, že můj orientační smysl má velké mezery) a pořád v něm bylo dost místa. Je tedy na čase, abych konečně doladil seznam všeho, co se mnou pojede. Doplňuju ho průběžně, a protože to budu tahat všude s sebou, měl bych se snažit, aby nebyl příliš dlouhý. Abych nicméně udržel v chodu své velkopodnikání, budu muset sbalit
- notebook s adaptérem,
- 2 mobilní telefony (jeden náhradní, kdybych o ten hlavní z nejrůznějších důvodů přišel),
- 2 powerbanky,
- 2 nabíjecí kabely,
- rychlonabíječku na telefon se dvěma výstupy,
- cestovní zásuvku,
- USB flashdisk,
- „šťourátko“ do telefonu, abych mohl vyměnit SIM kartu.
Tolik asi k modernímu nomádství. Následující položky obsahují to, co budu potřebovat já:
- mýdlo,
- holení,
- ručník,
- kartáček na zuby a pastu,
- léky na cukrovku,
- ochranný krém proti sluníčku,
- sluneční brýle,
- cestovní pas,
- platební karta,
- Oyster card na londýnskou MHD,
- zbytek eur, až si budu chtít na rohu náměstí koupit párek v rohlíku,
- cestovní pojištění,
- láhev na vodu,
- kapesní nůž,
- troje trenýrky,
- dvě trička s krátkým a jedno s dlouhým rukávem,
- kalhoty, co mají dlouhé i krátké nohavice (podle libosti a aktuálního počasí),
- čtvery ponožky,
- mýdlo s jelenem,
- mikina,
- papírový atlas Evropy, abych se dokázal rychle zorientovat ve směrech,
- 2 respirátory FFP2, které se s houževnatostí toho čínského svinstva staly nezbytnou výbavou jakéhokoli cestovatele.
Dostal jsem i kapsičku na pásek, tam schovám to, o co určitě nemůžu přijít. Pro případy, že budu muset batoh odložit, třeba ve vlacích na polici, přendám notebook coby pracovní nezbytnost do menšího batůžku, který si nechám na klíně nebo na zádech (podle vzezření spolucestujících), to kdybych nečekaně usnul.