Ta naše Baltská princezna je jako město na vodě, tedy vlastně takový malý Stockholm, když už jsem ho tak nazval. Procházím se palubou číslo šest a kromě dalších obchodů s dárky, hračkami, laskominami pro děti i dospělé a šperky jsem narazil ještě na sál, kde se při živé hudbě tancuje.
Mám v úmyslu se dnes večer dopravit z Turku do Helsinek a tam si zaplatit hotel, protože další noc sledování spolunocležníků jednak nevydržím a jednak helsinský hlavák zavírá v noci na 3 hodiny a jednou už mi ta zima stačila. Napadlo mě podívat se, jak je to s nádražím v Turku, kdyby náhodou, a tak jsem zjistil, že mezi nádražím Satana, které je jen kousíček od trajektu, a Helsinkami jsou nějaké práce na železnici, takže vlaky jezdí jen na/z nádraží Kupittaa. A sakra! Naštěstí (pro tuto chvíli) je Kupittaa jen 5 kilometrů od Satany, takže bych to za hodinu a půl měl stihnout. A štěstí je i to, že jsem to zjistil včas. Ale nechval večera před tím, než jsi se naobědval. Tak jako tak musím dnes někam ulehnout, protože se mi na trajektu moc nedařilo pospávat.