Podnětná setkání a zajímavé příběhy lze nakonec zažít i doma. Z Ústí do Prahy jsem jel s nikoliv neznámým basketbalistou (mrk, mrk!). Škoda že jsem ho po tom poustevnickém týdnu skoro nepustil ke slovu. Když ono to vypadalo, že ho zajímá, co jsem zač. Úvodní věta ovšem neznamená, že už nikam nepojedu a budu hledat po českých železnicích. Už „plánuju“ příští etapu.