Hlavní nádraží ve Stockholmu je naprosto unikátní. Je obrovské, moderní a nechybí mu vůbec nic z toho, co byste na nádraží čekali, ale i nečekali a je to takové město ve městě. Do pohodlí letiště mu chybí už jen ty ranveje. Má ideální podmínky pro to, abych tady mohl strávit noc, ale kromě toho dvě mouchy.
Moucha první: Záchody jsou v suterénu a je do nich velkorysý vstup. Uvnitř je to neméně velkorysé – a smíšené. Vůbec tady nerozlišují na ženy a muže, patrně v té genderové progresivitě postoupili nejméně o pár úrovní výš, ale aspoň si člověk nemusí lámat hlavu, ke kterému z oněch 53 pohlaví vlastně patří nebo zda se právě cítí být velbloudem, nebo rozkvetlou kopretinou. Kabinky jsou jedna vedle druhé a včetně vstupu jde vlastně o jednu velkou halu, takže člověk tady člověk stráví intimní chvilku pěkně veřejně. Jde ostatně o veřejné WC, tak proč si nezaprdět pěkně společensky…
Moucha druhá: Hala se ve 2:15 ráno zavírá a otevřou zase až ve 3:00. Čeká mě tak příjemná noční procházka po okolí. J. mi ve Stockholmu našla ubytování v samostatném pokoji (a kromě toho samozřejmě pár ve společných, včetně jednoho ve smíšeném a jednoho v ženském) za více než přijatelný peníz, ale usoudil jsem, že bude lepší přečkat noc na nádraží, když bude tak krátká. Ráno před pátou musím vyrazit k přístavu.
